Dlouho
jsem uvažovala nad tím, jak začnu svůj blog. Jestli ho vůbec začnu a neuteču
těsně před cílovou čárou. Jakým otvírákem (ano vím, že otvírák je
v žurnalistice něco úplně jiného, ale mě se to slovo líbí víc, než nějakej
úvod nebo tak něco) se pokusím nahnat plusové body v oceánu blogů a pak
jsem si řekla, že budu sama sebou, což chápu není nic extra, ale pro začátek
dobrý, ne?
A
protože poslední dobou je kolem nás negativ víc než dost, řekla jsem si, že
místo toho, abych skučela nad situací ve světě, tak vypíchnu to, co mám opravdu
ráda, „co miluju“ a dám to na hromádku. Protože ruku na srdce, kolik z vás
si jen tak sedne a prostě si opravdu požitkářsky až dekadentně užije to, co ho
do morku kosti dělá tak spokojeným, že z toho skoro přede jako kočka.
Možná se pak najde dalších pár šílenců, co to mají stejné, jako já.
Tak vás tedy vítám U Šílené
Intelektuálky.