Milý Oscare, smím
vás oslovovat Oscare?
Před týdnem jsme
oba slavili své větší či menší výročí. I když uznávám, že já v mnohem méně
mrtvolném stavu než vy.
Věděl jste, že 163 je prvočíslo?
Vy, milován muži i
ženami jste i dnes vzorem mnoha autorů. Kdejaký pisálek nad vašimi řádky slintá
blahem i závistí. Rve si vlasy, že ho nenapadne nic podobně dobrýho, a proč
sakra už byla použita zápletka zaměněného dítěte v Jak je dobré míti
Filipa. A je opravdu dobré míti Filipa? Nemáme ho spíše mýti? Ne?
Už před lety jsem
se začetla do hlubin duše Doriana Graye. Přes veškeré jeho prohřešky jsem ho
měla ráda, a nakonec ho i litovala. Nebožáka, slabocha, který podlehl svým
choutkám. Kdo vám byl asi inspirací. Další zápletka, která spatřila světlo
světa a začínající autoři si říkají, jak tohle trumfneme? Už Shakespeare jim
zamotal hlavy natolik, že nevědí, zda být či nebýt? Nebo bít čí nebít? Rozhodně
pít!
Přesto jste to
právě vy, Oscare, kdo se neohlížel na pravidla, konvence nebo morálku oné
slavné viktoriánské Anglie. Boural jste hranice. Především v osobním životě,
ale kdo by vám to mohl mít za zlé. Umělecké duše potřebují létat, bořit a bouřit.
Stal jste se
vzorem mnohým generacím a ty další vás zajisté budou obdivovat také.
Vyměnil jste život
v přepychu za chladnou celu. A proč? Za porušení mravopočestnosti.
Zvláštní slovo MRAVOPOČESTNOST. A přesto, že vás vaše doba a společnost
odsoudila, tak ta má vás obdivuje a považuje za klasika. Ano, Oscare, jste
klasik. Věřil byste tomu?
Dnes by nikomu
nevadila vaše láska ke Constance i k Boseimu. Nebo aspoň většině ne. Naopak
byste si dával společné fotky na sociální sítě, byl byste kontroverzní bohémský
autor, který si užívá plnými hrstmi vše, co mu život nabízí. Žel bohu, sice
jsme se narodili ve stejný den, ale každý v jiné době.
Upřímně mě zajímá,
jak byste se dnes díval na svět, na společnost, ale hlavně na literaturu.
Brzy byste
zjistil, že Ideální manžel je dnes spíše mýtus. Že Strašidlo cantervillské má
dnes mnoho podob a můžeme ho vidět na mnoha kontinentech a někde dokonce
pravidelně straší v hlavních zprávách. Víte, Oscare, ono se toho hodně
změnilo. Dnes už se tolik nečtou noviny jako za vás. Dnes se lidé dívají na
televizi, a hlavně na internet. Všichni mají takové placaté krabičky, které
jsou mnohdy chytřejší než jejich vlastníci. Představte si, že v těchto malých
krabičkách máte nejen nejnovější zprávy, ale i knihy, hudbu, barevné obrázky
a
podobné úžasnosti. Ale to by bylo na delší vyprávění.
Ale stále nás je
dost. Těch, kteří vysedávají v kavárnách, čtou a debatují nad tím co čtou.
Tak zase za rok,
můj drahý Sebastiane Melmonthe. Born to be wilde!
S přáním všeho
nejlepšího Šílená Intelektuálka.
P. S. Pozdravujte
tam Vergilia.
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazat