Londýn je městem
netušených možností. Bezpočtu tajných zákoutí. Oázou pro kosmopolitu a rájem
pro lovce fotek. I mně se podařilo chytit pár krásných kousků. Stačí tak málo.
Jen se porozhlédnout kolem sebe a najednou se vám otevírá celý svět ve své
pestrosti, barevnosti a naprostý úžasnosti.
Přehlížený modrý
pár
Říká se, že ve
dvou jde všechno tak nějak líp, než když jste úplně sami. Já nevím. Někdy je
lepší, když to zvládne člověk úplně sám. Nicméně tihle dva jsou spolu. Lidé
kolem nich chodí každý den do práce a z práce, a přesto si jich všimne jen
málokdo, protože už se nějakou tu dobu nedíváme kolem sebe. A to je hrozná
škoda. Neměli bychom zase začít objevovat, co je kolem kouzelného?
Bloomsbury
Tolik míst a zákoutí
je v Londýně, ale tady je to kouzlo o tolik silnější, než kdekoliv jinde.
Nejspíš protože, když se procházím po tvých ulicích, sedím na zemi u parku nebo
jen nasávám tu úžasnou a nezaměnitelnou atmosféru kolem tak se najednou
zhmotňují příběhy, které mívám jenom v hlavě. Možná za chvíli potkám na
přechodu Petera Granta, kdo ví? Já můžu jen doufat.
Velký Ben
Jsi můj symbol
Londýna. Není úžasnějšího zvuku na světě, než když odbíjíš půlnoc. Snad jen
hlas milované osoby se dá svým půvabem rovnat tvému hlasu. Bez tebe by to nikdy
nebylo ono. Jsi přístav. Místo kde je pořád narváno, ale když u tebe stojím,
tak jsme jenom my dva.
Nikdy se nezastaví
Všiml sis někdy,
jaký je to cvrkot? Perpetuum mobile, které se rozjelo a už se nikdy nezastaví.
My jsme se na chvíli zastavili, ale on ne. On se nikdy nezastaví. To je to, co
na něm tolik miluju!
Stoická rybolampa
Je až neuvěřitelný
kolik pokladů se dá najít na jedné cestě od metra k metru. A navíc podél
Temže. Někdy si všimni, že když se podíváš i kolem sebe a ne jen před sebe, tak
se ti otevře úplně nový svět plný detailů a her.
Vzhlídni
Jsou okamžiky, kdy
se zastavíš a najednou to vidíš. Tu nádheru všude kolem sebe. Ten prchavý
moment, kdy se svět zastaví a jsi jenom ty a nebe, a růže, a mraky.
 |
Nechtěné umění
Londýn a Street
art jdou ruku v ruce. Dá se říct, že jeden bez druhého už ani nemohou
existovat, jsou jako dva organismy žijící v symbióze. Jenže tohle je
výjimka, která potvrzuje pravidlo, protože to, co teď vidíš je jenom oprejskaná
zeď v metru, ale tak skvostně vodrbaná, že to vypadá jako umění, nemyslíš?
Dvě oči na
Portobello
Slunce žhnulo,
ulice praskaly ve švech a Nothing Hill ožil. Je sobota a to znamená, že se
všichni vydávají na Potobello road na trhy. Místní i turisti si chtějí užít tu
úžasnou atmosféru, kterou jim slibuje průvodce Londýnem. Nikdo ale netuší, že
Portobello trhy jsou plné pokladů a překvapení. My už to víme.
Dům malého prince
Kdyby se Malý
princ usadil v Londýně, tak by určitě bydlel tady. Podívej, už mu tu roste
ta jeho krásná a jedinečná růže. A neříkej, že ne. Úplně ho vidím, jak sedí
dole v obýváko-knihovně, popíjí čaj a čte si. Dospělý malý princ.
Samolepky kam se
podíváš
Už ses konečně
začal rozhlížet kolem sebe? Vidíš to? To jsou samolepky. A jsou všude, kam se podíváš.
Petruchio na první
dobrou
Představ si, že
narazíš na kompletní výběr divadelních her Williama Shakespeara. Vezmeš si ho
do ruky a otevřeš ho na náhodné stránce. A pak to neuvěřitelné překvapení, když
zjistíš, že jsi ho otevřel na Zkrocení zlé ženy.
Farma zvířat to
není
Cesta na
Portobello trhy je lemovaná krásnými domky. A víš, co? V jednom
z nich žil George Orwell. Socialista, který se zklamal socialismem
v jeho ryzí sovětské podobě.
Hra stínu
A pak jen tak
náhodou narazíš na takovou nádheru. Jako scéna z knížky, nemyslíš?
Žádné komentáře:
Okomentovat