Nejhorší pomsta spisovatelova

Ve světě knih a nekonečné fantazie jsou autoři, které milujeme a jsme schopni jim odpustit prakticky cokoliv. Dokonce i jejich zákeřnosti v podobě prznění našeho oblíbeného příběhu a trýznění postav.

Zdroj: https://c2.staticflickr.com/6/5830/20605020485_2bd1e52ce8_b.jpg

I když si nakonec u některých příběhů řeknete, že to tak opravdu mělo být. Někdy to tak zkrátka být zase nemělo a nemá.

Co je asi nejhorší pro čtenáře? Co nás přivádí k šílenství?

Ano, máte správné tušení. Smrt hlavní postavy nebo postavy, kterou máte opravdu, ale opravdu rádi (jo… myslím tím Dobbyho, Siriuse, Tonksovou nebo Lupina). Ona i Dáma s kaméliemi dá jednomu zabrat. Protože, jak může děj dál pokračovat? Co budete dělat, když už není? No on autorský záměr je asi jasný (někdy nejasný) a vy to pak nějak překousnete, ale někdy jsou chvíle, kdy si řeknete „No, a co teď?“

 

Zdroj: http://images.fanpop.com/images/image_uploads/Sirius-sirius-black-299771_500_213.jpg

Nervy drásající, nesmyslný slib na smrtelném loži nějaký bestie, která vašim milovaným postavám zničí život. Vy víte, že ten slib je blbost, a že příštích 400 stran bude znamenat peklo pro vás i oba hrdiny. Jenom ta stará bestie na tom prostě musela trvat, protože přeci umírala. WTF? Tohle je bod zlomu, kdy máte chuť tu knížku rozkousat, ale neuděláte to, protože nejdřív musíte zjistit, jak to teda vlastně dopadne.

 Komunikační šum mezi postavami, kdy víte, že se oba milují a stačilo by tak málo, ale oni si to prostě neřeknou. To je k zešílení. Div vám u těch řádků nevypadnou oči, ale hlavní hrdinové mají svojí hlavu a autor vám tím dává docela zabrat.

To samé platí i u detektivní zápletky, kdy vy víte, že víte. Detektiv tuší, že ví, ale vrah věděl od začátku a vy s tím zkrátka nic nenaděláte. Najednou se dostanete do fáze, že se bojíte otočit další stránku s tím, že „Bože můj, co se tam zase stane!“

Zdroj: http://www.cartoonsonnet.com/pink-in-the-clink.jpg

Nekonečná pokračování na další díly. Další sága, která nejen, že nemá konec. Ona ještě vychází nepravidelně. Damn! Takže, kdo z vás už má na hlavě šedivé vlasy z čekání na Vichry zimy? Hmmm? Píseň ledu a ohně, případy Cormorana Strika, příběhy Petera Granta a mnoho dalších.

Zdroj: http://i.huffpost.com/gen/1445698/images/o-INFINITY-facebook.jpg

Co je ale opravdu tragédie? Když vaše oblíbená postava dostane naprosto příšerný jméno, jako například Fritz. To by mě mohlo šlehnout při každym přečtení. Zkrátka to rve oči a kazí představivost.

A nakonec! Totální odhalení, kdy se vám zastaví srdce. Tragédie antických rozměrů. Čtete jednu větu 4x a pořád ji nedáváte. A pak se zhroutí život vám i hlavním postavám. Jop, tenhle infarktovej stav jsem měla teď nedávno, když jsem četla Stín větru. Nebudu spoilerovat, ale byla to pecka a já to rozhodně nečekala. Cokoliv, jen ne tohle! A ano, četla jsem tu kratičkou větu asi 7x a pořád jsem jí nemohla uvěřit.





.