Kouzlo černobílé fotografie

Před pár dny, skoro týdny jsem byla označena od mé kamarádky Koblihy (jop, je to intertextuální odkaz na Saturnina) ve fotografické výzvě Sedm dní, sedm černobílých fotografií bez lidí a bez vysvětlení. No, a protože jsem zapálený a šíleně vášnivý amatérský fotograf, tak jsem výzvu přijala.

A jak si někteří z vás, moji drazí Šílenci a Šílenkyně všimli, nenechala jsem si fotky jen pro svůj soukromý profil a poctivě je každý den házela i na profil UŠI.

Díky každodennímu focení jsem si říkala, že by nebylo od věci vypíchnout samotné a nezaměnitelné kouzlo černobílé fotografie. To se ale neobejde bez odborné literatury, že?

Takže, jak nám definuje slovo FOTOGRAFIE Akademický slovník cizích slov? Zhruba nějak takto: „Fotografie je obraz vznikající působením světla na citlivou vrstvu filmu ve fotoaparátu a přenesený chemicky z negativu na papír.“ Samozřejmě za předpokladu, že nefotíte na digitál, že?

Pro mě je ale fotografie něco, co v sobě dokonale spojuje jak umění, tak vědu. Protože vyfotit skvělou fotku je věda i umění. 

A ano, někdy je to i kouzlo nechtěného.

Barva je super. Ale černobílá fotka váš obrázek nakopne na úplně jinou úroveň. A je jedno, jestli máte digitál, film nebo mobil. Stačí si pohrát s jasem, kontrastem a máte téměř dokonalý snímek.

Protože černobílá fotografie zůstává naprostým vrcholem i ve 

21. století.

Amatérská fotografie, ale i ta profesionální je dokonalým způsobem seberealizace. A my bychom se měli kreativně seberealizovat každý den. Aspoň malými drobnostmi, které nám dělají radost.