Kočka na rozpálené plechové střeše

(Cat on a Hot Tin Roof)

Původně divadelní hra Tennessee Williamse, za kterou tento hůř stravitelný americký dramatik dostal Pulitzerovu cenu (1955) se stala také předlohou ke stejnojmennému filmu.

Zdroj: http://www.filmsgraded.com/posters/
00/5/1/4/59a.jpg

A právě filmu se bude věnovat má první recenze.

„S tebou to není život. 

Obýváme stejnou klec, 

ale to je tak všechno.“

MGM bylo svého času členem „Velké pětky“ (členy Velké pětky byli studia MGM, RKO, Twentieth Century Fox, Paramount a Warner Brothers) a v roce 1958 spatřil světlo světa film s hvězdným obsazením, který je dnes brán jako filmová klasika, ale ve své době to měl být prvotřídní blockbuster.

Jedním z hlavním taháků, který měl diváky přivést do kin, bylo obsazení v čele s Elizabeth Taylorovou (již slavnou hollywoodskou hvězdou), Paulem Newmanem (nováčkem ve světě filmu, kterého vyplivlo New Yorské Actors Studio zakládající si na Stanislavského metodě) a Burlem Ivesem (který ztvárnil postavu Velkýho Táty už na Brodwayi). Režie se ujal jistý Richard Brooks (Zabijáci 1946, Špatné je dobré 1982))

Hollywood svazovaný Haysovým kodexem (určoval pravidla cenzury) musel ze hry vypustit její homosexuální podtexty i nadtexty a udělat z ní, něco, co by přijala doposud puritánská veřejnost. A to se mu dle mého názoru povedlo. Homosexualitu nahradili tvůrci alkoholismem, což bylo v té době přijatelnější.

Film se točí kolem manželské krize hlavních postav Maggie (Taylor) a Bricka (Newman), nemoci Velkého Táty a toho, kolik členů rodiny o tom ví, dokud se to nedostane i k hlavě rodiny. A nakonec se v ději markantně zjevuje i hrabivost Brickova staršího bratra Goopera a jeho věčně těhotné ženy.

Brick je bývalá fotbalová hvězda, která se utápí v alkoholu a hrdě o sobě prohlašuje, že je alkoholik, zatímco Maggie se za každou cenu snaží zachránit to, co zbylo z jejich vztahu. Největším stínem, který se nad Brickem a Maggie vznáší je však údajná nevěra a následná smrt Brickova nejlepšího přítele Skippera.

Maggiina touha po dítěti a zároveň nevraživost hraničící s nenávistí Gooperových dětí, které překřtila na bezkrké zrůdičky jsou pro její okolí nepochopitelné. Brick je apatický a je mu prakticky všechno jedno. Ke štěstí mu stačí sklenka s ledem a whiskey.

To vše se však změní v okamžiku, kdy se z nemocnice vrátí Velký Táta a na povrch vyplují staré křivdy, zklamání, ale i pravdy potřebné ke zhojení vztahů jednotlivých postav.

Kočka na rozpálené plechové střeše je prošpikovaná geniálními dialogy, které dokonale vystihují jednotlivé postavy.

Maggie: „Jsem odhodlanější, než si myslíš. Uvidíš, že vyhraju.“

Brick: „A vyhraješ co? Jakého vítězství může dosáhnout kočka na rozpálené plechové střeše?“

Maggie: „Prostě toho, že na ní zůstane. Tak dlouho, jak jen dokáže.“

Zdroj: http://daizdje8zyv90.cloudfront.net/wp-content/uploads/
2012/04/Cat-on-a-hot-tin-roof.jpg?e1c034

Upřímně si myslím, že i s odstupem času není, co filmu vytknout. Postavy jsou dostatečně reálné a čisté. Jen snad český dabing Bricka mu ubírá na věrohodnosti, proto vřele doporučuji původní znění s titulky. Má to úplně jiný šmrnc, když Elizabeth Taylor křičí na Bricka „Maggie The Cat.“ Než „Maggie ta kočka.“

Stejně jako hra je dnes film brán jako klasika. A díky inovaci režiséra se můžeme těšit z toho, že je film barevný. Neboť původně hrozilo, že bude Kočka černobílá. Ale tvůrci před sebou měli výzvu v podobě modrých očí jak Taylorové, tak Newmana a ty si rozhodně technicolor zasloužili.

Čas filmu ani jeho tématice neubral na aktuálnosti. Není v něm nic, u čeho by si dnešní divák řekl: „Hele, tohle je blbost, to se nikdy nemůže stát.“ Kočka je jednoznačně skvostem a důkazem, že Elizabeth Taylorová nebyla jen dětská herečka, ale že i v dospělosti se dostala do fáze, kdy dokázala zahrát i složité dramatické, někdy až psychologické role.

Zatímco výkon Taylorové zasluhuje obdiv, tak naopak ten Newmanův budí spíše rozpaky. Možná je to tím, že v době, kdy natáčel Kočku, bytostně pohrdal hollywoodským molochem.

I přesto se o nejlepší výkon dělí Taylorová s Burlem Ivesem, který ve svém projevu nezapře divadelního herce, jenž přesně ví, co před kamerou dělá, aniž by potřeboval prociťovat svůj výkon jako Newman (je až propastný rozdíl mezi hereckými výkony Paula Newmana a jeho kolegy z Actors Studia Jamese Deana. Zatímco Dean je opravdový a zasluhuje si svůj úspěch a obdiv diváků, Newman je v Kočce spíš jen ten kluk s hezkou tvářičkou. A to rozhodně nestačí).

Zdroj: http://ap1.alchetron.com/cdn/Cat-on-a-Hot-Tin-Roof-1958-film-images-
57621bd2-4310-477b-a46b-1b3b954277e.jpg?op=OPEN

 Film je plný syrových emocí, bolestné upřímnosti, ale i otupujících lží. Když v tom nastane CVAK!  a divák se dočká oné v případě Kočky bolestné katarze.

Vřele doporučuji ke zhlédnutí, jen upozorňuji, že na Tennessee Williamse musí mít člověk náladu a otevřenou mysl. Jinak si ten film neužijete. Za mě 9 z 10.