Protože čtení je
to prostě skvělý. Ale to mnohdy nestačí. Nezdravě často se totiž setkávám
s tou nejhorší otázkou, jako může knihomol dostat. „Proč čteš?“ Už jsem
dávno rezignovala na sofistikovaný odpovědi a dneska už jen odseknu „Proto!“
S lidma, který jsou nepolíbení čtením, konverzace na tohle téma nemá
smysl. Ale i tak jsem si nad jedním z mnoha hrnků kávy řekla, že by nebylo
od věci dát dohromady seznam deseti důvodů, pro vlastně vůbec začít číst.
 |
| Zdroj: http://www.scholastic.com/content/dam/teachers/lists/2016-2017/series-books-for-summer-reading-lists-4-3.jpg |
Voila …tady jsou!
#1 JE TO SKVĚLÝ
Čtenář pochopí, nečtenář žasne. Ale kdy se
člověku poštěstí sednout si ke kafi a během chvilky se přemístit do
viktoriánského Londýna nebo do pralesů v Jižní Americe? Kdy jindy můžete
hledat vraha, který řádil v Orient expressu. Tak
vidíte. Čtení je prostě skvělý. A navíc to má ještě jednu výhodu. Když vás lidi
vidí s knížkou, tak vám dají pokoj a nic po vás nechtějí. Většinou!
#2 ANTISTRES
Je vědecky
prokázáno, že čtení snižuje stres až o 68 procent. Prý stačí jen několik minut
čtení denně. Což znamená, že je pro lidský organismus zdravé. Kromě toho se vám
během čtení snižuje krevní tlak (protože se neuvěřitelně vyklidníte) a jako
další bonus zapojujete části mozku, který jsou jinak nevyužitý, a tak nějak
zevlej.
#3 RELAX
Nečtenář nechápe,
že u něčeho pro něho tak náročnýho, (u čtení), my čtenáři můžeme
relaxovat. Ale máloco je tak úžesnýho, jako ukradená chvilka
s knížkou v jinak hektickém dni. Nebo víkend, kdy venku leje jako
z konce a vy u třístýho čaje dočítáte další případ Cormorana Strika nebo
se zrovna vydáváte na Křížovou výpravu.
 |
| Zdroj: http://www.cheatsheet.com/wp-content/uploads/2014/02/relax-reading-coffee-book-640x427.jpg |
#4 KNIHY ODRAZUJÍ
OTRAVY
Už jsem to
nakousla na začátku. A když zrovna nenarazíte ta totálního idiota, tak máte
jistotu, že vás nikdo během čtení nebude rušit. Horší je, když narazíte na
někoho, kdo vaši knížku už četl a chce s vámi nadšeně zabřednout do rozhovoru o tom, jak byla ta či ona
pasáž skvělá nebo nudná. V takovém okamžiku vám nezbývá, než být zlý, nebo čekat, až to toho otrapu přejde (takový lidi to
nikdy nepřejde). Ale ve většině případů máte díky knížce
pokoj.
#5 OBOHACUJE
SLOVNÍ ZÁSOBU
Ehm…jakoby. Už je
to tak. Lidi, co čtou, mají mnohem lepší slovní zásobu než
nečtenáři. Časem začnete používat slova, která na vás vyskakovala ze stránek.
Netřeba chodit daleko, když začnete číst fantasy, tak je to najednou „grimoár,“ „gentleman,“ „Pandemonium,“ a tak dále. Samozřejmě všechna tato
slova se dají hravě použít v běžné konverzaci. „Viděl jsi ten archaický
grimoár? Ten gentleman mi ho nechtěl prodat, tak jsem se vydala do Pandemonia a
upsala svou duši padlému anděli a vyvenčila jsem jeho Kerbera.“ Vidíte? Běžná konverzace.
#6 BUJARÁ FANTAZIE
Nejednou už se
každému čtenáři stalo, že se zděsil, když viděl zfilmovaný svůj oblíbený knižní
příběh. Proč měla proboha Hermiona růžové šaty? Ale v Ranhojičovi byl
Jeremy Cole obřezaný už jako dítě! Proč Frankensteinova bytost vyrvala Elizabeth srdce
z hrudi?
Asi takhle nějak
vypadá běžná fáze naprosté konsternace čtenáře, který si vysnil příběh, postavy
i prostředí. Naprosto přesně ví, jak má vypadat to točité schodiště. Kde stojí
ten dům se zarostlou zahradou a velkými dubovými dveřmi. Prostě, když čtete, tak
se vám ve vaší hlavě odehrává váš vlastní film. Takovej, jakej nikdy nikdo nenatočí.
 |
| Zdroj:https://img00.deviantart.net/6137/i/2015/343/1/8/dream_bubble_anime_and_fantasy_by_stephanboehringer-d9jj9g8.jpg |
#7 MÁTE TÉMATA KE
KONVERZACI
Dobře, uznávám, že
jsou momenty, kdy vám ani vaše čtenářské znalosti nezaručí vášnivou debatu a vy
se v zoufalství a touhy po úniku po tíživém tichu uchýlíte k tradiční
britské konverzační záplatě „počasí.“ To vesměs funguje vždycky. Ale pak jsou
chvíle, kdy čtete nějakou knížku, která vás natolik ohromí, že se o událostech
v ní dá mluvit hodiny a hodiny. A váš společník se aktivně zapojuje do
hovoru (protože
jí taky četl).
#8 PAMĚŤ
Přirozeně, i mezi čtenáři jsou jedinci, kteří mají
paměť akvarijní rybičky a hned druhý den zapomenou, co zrovna dočetli, ale není
jich tolik. Vesměs v nás čtení podporuje dlouhodobou i krátkodobou paměť.
Záleží na délce knihy a na rychlosti vašeho čtení. A někdy záleží i na knize
samotné. Jsou příběhy, které se nám vryjou do paměti na celý život, a pak jsou tady knížky, který sice
přečteme, ale velký dojem na nás neudělají a my prostě zapomeneme na to, co se tam dělo. V paměti nám
zůstane jen intenzivní pocit, že to nebylo ono.
Zato ty osudový
knížky. Ty nám dávají. U těch si mnohdy pamatuje i kde jsme konkrétní pasáž
četli, jaké bylo počasí, co se dělo, nebo co jsme u toho popíjeli.
#9 LEPŠÍ NOČNÍ
UNAVENÍ NENÍ
Teda pokud nečtete
nějakou extra napínavou knížku a rozuzlení zápletky není na další stránce. To
pak čtenář nezná bratra ani únavu. Někdy zas narazíte na knížku, která vás
zaručeně uspí po přečtení prvních tří řádků.
 |
| Zdroj: http://www.eonline.com/eol_images/Entire_Site/201438/rs_500x244-140408113642-Uncle_Fester_Reading.gif |
#10 DOZVÍDÁTE SE
STÁLE NOVÉ VĚCI
Ne vždy musíte
číst jen odbornou literaturu, protože nové poznatky na vás mohou čekat i mezi
řádky vaší oblíbené knižní série. Tak třeba u Cormorana Strika si zopakujete
rozvržení Londýna. U čtení Jiskry v popelu si tak nějak zopakujete, jak to asi
vypadalo, když Římani vtrhli do Řecka. No a někdy se prostě jenom dočtete, který
jed je zaručená
tutovka, abyste někoho poslali na onen svět.
BONUS: #11 VÁŠ
ŽIVOT JE JEDNO VELKÉ DOBRODRUŽSTVÍ
Díky knihám můžete
létat v horkovzdušném balónu kolem světa, nebo brázdit oceány s kapitánem Nemem
v Nautilu, a přitom nevytáhnout paty z postele.
Můžete přemoct draka, učit se kouzlit, nebo pátráte po vrahovi, který zabil
bohatou nevěstu ve Smrti na Nilu.
Žádné komentáře:
Okomentovat