 |
| Zdroj: https://m.blog.hu/ha/hangosfilm/image/020_jezek/288698-top_foto1-saojl.jpg |
nedávno jsem byla
na večeru věnovaném památce vašeho kolegy George Gershwina. Musím se Vám
přiznat, že jsem měla jisté obavy, ale nakonec jsem byla velmi mile překvapená.
A co víc, užila jsem si to.
Proč Vám něco
takového vlastně píši, Jaroslave? Smím Vás tak oslovovat?
 |
| Zdroj: https://i.ytimg.com/vi/U_itNywJLEc/hqdefault.jpg |
Během tohoto
večera se vzpomínalo i na vaši hudbu. Ne natolik, aby byly uspokojeny mé ježkovské
touhy, ale nezůstal jste někde v koutě. Byl to ale hlavně večer pana Gershwina.
Možná se brzy dočkáme noci věnované Vám. Pokud ano, tak sedím v první
řadě.
Vždy, když slyším
něco z toho, co jste složil, tak mě zaplaví zvláštní pocit – směsice
domova, bezpečí, nostalgie, ale také touha vrátit se v čase a jít se na
vás podívat do Osvobozeného divadla. Respektive si Vás poslechnout.
Zvláštní, někdy
mám pocit, že jsem to všechno zažila. Možná ve mně ožívá ona genetická paměť, kterou
nám předala vaše generace. Nebo je to něco hluboce zakořeněného, co
si v sobě nese každý z nás.
Možná je to jen
upřímná touha být vám a vaší meziválečné době blíž. Tančit, žít, poslouchat
jazz a užívat si všechno, co vám vaše doba dala, než si to jiní neprávem vzali
násilím.
 |
| Zdroj: https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTflqHUd6x_UzQoN69L-uiVIq6cc6kPHrnvvlLDk6tFxtZA218CBg |
Ono pomyslné nebe na zemi vystřídal tmavomodrý svět. Ale my oba víme, že svět patří nám
a civilizace vždy nějak přežije, a že život je jen náhoda. Každý den totiž
svítá na další Bugatti step.
Nezbývá než jít proti větru a najít si klobouk ve křoví. Vše má totiž
svůj rub a líc. Protože v rytmu
ježkovo světa bije srdce mé.
Tak tedy sbohem,
Jaroslave. Někdy zase na slyšenou.
Vaše Šílená
Intelektuálka
Žádné komentáře:
Okomentovat