„Scházeli se každou třetí středu
v měsíci a četli si navzájem dlouhá a nudná pojednání o dějinách anglické
magie.“ str. 7
No dobře, to je
hodně zjednodušené. Kniha Jonathan Strange a pan Norrell je více než komplexní
dílo s neskutečným počtem vedlejších dějových linek. To vše navíc okoření
válka s Francouzi a také čáry obou zmíněných pánů.
Během mého
prokousávání se téměř tisícem stran se střídaly naprosto geniální kapitoly,
které jsem zhltla jedním dechem s hluchými místy a nekonečnými poznámkami
pod čarou. Ty ovšem musíte číst, jinak vám unikne podstatný detail
z příběhu a vy se ztratíte.
Jedna
z poznámek je dokonce samostatná povídka.
„O magii mi ani nemluvte! Je jako všechno
ostatní, plná překážek a zklamání.“
str. 230
Přesto stojí za to
se těmito místy mnohdy prokousat. K téhle knize to prostě patří. Pokud
byste je začali přeskakovat, neměla by to pravé kouzlo, a kdo ví,
jestli by na vás pak ze stránek nevyskočil pan Norrell a výhružně by na vás nekýval
ukazováčkem, že tahle se jeho příběh nečte.
„Ke stáří pana Norrella lze poznamenat snad
jen to, že patřil k lidem, kteří jsou staří už v sedmnácti.“
str. 35
Zdroj: https://66.media.tumblr.com/48ce454d00f5c3dc9fd8fc459a1d81eb/tumblr_nqpcnxSy231rtr2heo4_500.gif |
„Je nejpozoruhodnějším a zároveň
nejnudnějším mužem své doby.“ str.
294
Když už si konečně
začnete myslet, že jste se dostali do tempa, tak vám autorka jako „dárek“ dá
další podpříběh, který vás rozptýlí
a zpomalí. Mě tedy rozhodně zpomalovaly.
Ale zpětně musím uznat, že mě bavily.
„Čtrnáct let pracovala v lahůdkářství
a měla svět zmapovaný podle svého zboží.“ str. 309
Zdroj: https://i.pinimg.com/originals/0c/61/0e/0c610e73ea3ca21cdfde29520f0c2999.png |
Jediní dva
praktikující mágové v celé Anglii nemohou být odlišnější. Jeden mág má
milující ženu a ten druhý zase hamouní knihy a nedělí se o ně. Hlavní je totiž
stále příběh Gilbera Norrela a jeho nadaného učně Jonathana Strange. Ve
vedlejší–hlavní lince je pak nešťastná lady Poleová uvězněná mezi dvěma světy,
Arabella Strange a sluha Stephen Black a John Childermass.
Nejlepší bylo,
když se Jonathan Strange vydal do války. Pod velením lorda Wellingtona a mimo
dosah pana Norrella mohl plně vyzkoušet, co všechno jako samostatný kouzelník
dokáže. Dokonce stěhoval místa z míst na jiná místa na mapě. Jen je pak
tak nějak opomenul vrátit na původní místo. Chudáci kartografové, to aby začali
malovat nové mapy.
„Může mág zabít člověka magií?“ zeptal se
lord Wellington Strange.
Strange se zamračil. Ta otázka se mu
očividně nelíbila.
„Mág by nejspíš mohl,“ připustil, „Ale
gentleman nikdy.“ str. 258
Nesmíme ale
zapomínat ani na hlavního záporáka celé knihy. Muže s vlasy jako chmýří
bodláčí. Slizký a zlotřilý elf, který trápí nejednu postavu. Je natolik drzý a
troufalý, že dokonce unese Arabellu, ženu mága Strange. Ten pak bloudí po světě,
dokud nezjistí, že je jeho milovaná choť uvězněna na místě, ze kterého bez pomoci
sama nedostane.
„Byli to Angličané a pro ně byl úpadek
jiných národů něčím naprosto přirozeným.“ str. 703
Náš učeň se
nakonec sám ocitá v Padově. Obklopen temnotou na pokraji šílenství hledá
způsob, jak zachránit jediného člověka, na kterém mu záleží.
„…oba muži prosluli svými hádkami: Strange
s Norrellem a Byron s kdekým.“ str. 682
Zpětně musím
uznat, že mě tahle knížka neskutečně bavila, ale musela se ve mně rozležet a
vstřebat. A to i přesto, že jsem s ní bojovala měsíc. Nakonec za to stála.
Jonathan Strange a pan Norrell mají v mé knihovně své čestné místo
v té nejvybranější společnosti Harryho Pottera, Tajemství nesmrtelného
Nicolase Flamela nebo magického světa Nikdykde. O trampotách Petera Granta ani
nemluvím.
Hrozně mě mrzí, že nevyšla ani malá
novelka, která by dovyprávěla příběh obou mágů, kteří se na konci sejdou
v temnotě. Kdykoliv si na to vzpomenu, tak mám pocit, že vyletím ze své
knihomolské kůže.
Jen jedna rada.
Čtěte tuhle knížku na podzim, nejlépe za prudkého deště někde v teple. Jo
a nezapomeňte, že vám k tomu musí na stole stát konvička s černým
čajem, který provoní okolí. Navoďte atmosféru a zjistěte, jaké to je, když se
na svět vrátí magie.
Zdroj: https://mir-s3-cdn-cf.behance.net/project_modules/max_1200/e7959a66223559.5b0ec4ea07928.jpg |
Nemůžu si pomoci,
ale magie a kouzelníci k Anglii prostě patří. Lepší prostředí si pro něco
takového ani neumím představit. Jestli je to tím, že jsme vyrůstali na
kouzelníku Merlinovi, netuším, ale sem čáry a kouzla prostě patří.
Originální název: Jonathan Strange and Mr.
Norrell
Autor: Susanna Clarková
Překlad: Viktor Janiš
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 957
Rok vydání: 2015
Za mě: 7 a ¾ z 10
ja uz jsem v te knize zasekla dva roky :-D
OdpovědětVymazatVůbec se ti nedivím...já nad sebou měla bič v podobě mýho nejlepšího kamaráda. Ten si dal tuhle knížku ke svačině. Mám stále lehce zahanbující pocit, že jsem ji četla celý měsíc. :) Abych se namotivovala k dočtení, tak jsem mrkla v půlce na konec. :)
Vymazat