Významná žena, kdo
to vlastně je? Být významná, co to znamená? Musíme proto změnit svět nebo stačí
jen jeden život? Těžko říct. 21. století na nás často klade nároky, které se
nám mnohdy nezamlouvají. Řešíme jiné věci, než ženy z minulosti. A přesto
mnohdy řešíme úplně to samé. Chceme uspět ve světě, který je čím dál rychlejší
a chaotičtější. Chceme zanechat nepatrnou stopu, kterou možná jednou najdou
další ještě rychlejší generace, než jsme my.
Tady je druhá desítka významných
žen (významné ženy "part one"). Bořily stereotypy i své vlastní archetypy a dnes jsou legendami.
Jsou to ženy, jejichž osudy sledovaly samotné hvězdy.
Zdroj: http://www.slavneobrazy.cz/obr/pict/9768.jpg |
Zdroj: https://loeildelaphotographie.com/ wp-content/uploads/2017/04/6e380a365288296323726e801c3ae8e4.jpg |
#1 Gerda Taro (1.
srpna 1910 – 26. července 1937)
První válečná
fotografka, která ještě před začátkem druhé světové války musela utíkat před
nacisty. A to rovnou do Paříže, kde poznala lásku svého života a kde jí pomalu
zvonila hrana. Mladá energická žena, která svým jedinečným pohledem zaznamenala
dění ve Španělsku během občanské války.
Gerda spolu
s dalšími světovými fotografy jako jsou David „Chim“ Seymour nebo Robert
Capa zanechala výraznou stopu ve světě fotografie a moderních dějinách 20.
století. Za svůj krátký život změnila alespoň jeden život. A to Capovi.
Polská Židovka
Gerda Pohorylle se v Paříži proměnila v Gerdu Taro. Nadějnou fotografku
jejíž život vyhasl pod pásem tanku. Co je asi nejtragičtější na jejím příběhu? Skutečnost, že přežila krvavou bitvu
u Brunete a pak ji přejel republikánský
tank. Její ostatky jsou pochované v Paříži.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ commons/thumb/1/15/Isadora_Duncan_% 28grayscale%29.jpg/ 190px-Isadora_Duncan_%28grayscale%29.jpg |
#2 Isadora Danken
(26. května 1899 – 14. září 1927)
Významná americká
tanečnice, která prožila neskutečný život a zemřela skoro jako románová
postava. Vlastním jménem Dora Angela Duncan. V tanci byla průkopnice. Šla
si svou vlastní cestou a řídila se vlastní filozofií. Tanec pro ni byl
vyjádřením volné mysli. Proto se vzepřela všem omezením tehdejší doby. Své
publikum například šokovala tím, že začala tančit bosá, což bylo v té době
neslýchané.
Isadora nebyla jen
tanečnice, ale i matka. Jedno ze svých dětí měla se slavným divadelním
režisérem Eduardem Gordonem Craigem. O kolik byla úspěšnější v tanci o to
byla nešťastnější v soukromém životě. Největší ránu jí osud zasadil
v roce 1913, kdy její děti utonuly v Seině. S touto skutečností
se dlouho smiřovala. Až v roce 1922 vyrazila do Moskvy, kde chtěla otevřít
taneční školu pro děti. Dokonce přijala i ruské občanství. Téhož roku se
zamilovala a provdala za mladého Sergeje Jesenina. Ten byl o celých sedmnáct
let mladší. Jejich manželství ale nebylo dlouho šťastné.
Isadora nakonec
umírá jako románová postava. V roce 1927 nasedá do kabrioletu. Užívá si
spanilou jízdu, když v tom se její dlouhý šál zamotal do kola auta a zlomí
jí vaz.
Zdroj: https://media.newyorker.com/photos /59591306a416bd56616dd53e/16:9/w_1200,h_630,c_limit/ Cates-Zelda-Fitzgerald-Ballet-Years.JPG |
#3 Zelda
Fitzgeraldová
(24. července 1900 – 10. březen 1948)
Všichni znají
Zeldu jako ženu amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda, ale jen
málokdo ví, že i ona psala a dokonce malovala. Přesto až do konce svého života
zůstala v manželově stínu, sužovaná duševní chorobou.
Zelda byla
milované a hýčkané dítě z bohaté jižanské rodiny. Po seznámení se Scottem
se z ní stala ikona divokých 20. let. Scott ji nazýval „první americká
žába.“ A co víc, poté co se ze Scottova prvního románu stal trhák…z těch dvou
se stalo ztělesnění jazzové éry. Mladí, krásní, bohatí a divocí.
Tento životní styl
si ale časem vybral tu nejvyšší daň. Část
svého tehdy velmi šťastného života strávila Zelda se Scottem v New Yorku.
Poté je zlákala Evropa. Hlavně Paříž a ztracená generace. Tady se pomalu začalo
jejich manželství sypat. Scott se spřátelil s Hemingwayem. A Zelda? Ta se
začala hledat. Najednou se rozhodla, že se stane primabalerínou, to ji ale
stálo zdraví a nakonec
i rozum. K tomu se přidalo Scottovo pití a její
rostoucí nevyrovnanost, která vyústila duševním kolapsem. Tohle divoké
manželství časem strávilo samo sebe. Někdy v roce 1930 byla Zeldě diagnostikovaná
schizofrenie, dnes si odborníci myslí, že trpěla bipolární poruchou.
A proč je jejich
vztah tak zásadní? Oba z něho čerpali, když psali své romány. Například Scottův
román Něžná je noc je ukázkou jejich vztahu a jistou obhajobou sebe sama.
Zelda nakonec
zemřela v sanatoriu. V roce 1948 ho zachvátil požár a ona uhořela.
Dnes je ikonou své divoké doby. Významnou ženou v životě jednoho
amerického spisovatele.
Zdroj: https://theblogalsorises.com/ wp-content/uploads/2016/10/IMG_0376-e1476453430942.jpg |
#4
Hadley Hemingwayová (9. listopadu 1891 – 22. ledna 1979)
Kdo že vlastně je Hadley? Byla první ženou Ernesta Hemingwaye a určitě ji ani ve snu
nenapadlo, že ji vymění za mladší model na jihu Francie. Čím je významná?
Hadley ztratila kufr s Ernestovo povídkami. Mnozí si myslí, že právě to
byl jeden z důvodů, proč ji nakonec Papa opustil. Kdo ví? Přesto při něm
stála v jeho začátcích a podporovala ho. Doprovázela ho na jeho cestách a
byla mu oporou.
Její osud byl
inspirací pro několik románů. Osobně můžu doporučit Paní Hemingwayovou nebo
Pařížskou manželku. Obě přinášejí zajímavý pohled na tuto zdánlivě nevýraznou
ženu.
Přesto její život
neskončil spolu s jejím manželstvím. Naopak. Zdá se, že nakonec byla
mnohem šťastnější a spokojenější než Ernest. Vychovávala jejich syna, kterému říkali
Bambi a taky se podruhé a naposledy vdala.
I když měl velký
Papa čtyři ženy, právě Hadley s ním žila v malém bytečku
v Paříži v době, kdy nebyl nikdo. V době, kdy byl jen a pouze
Ernest.
Zdroj: https://img.cncenter.cz/img/18/new_article/ 3905406-img-vip-svet-toyen-malirka-v5.jpg?v=5 |
#5 Toyen (21. září
1902 – 9. listopadu 1980)
Ten-Ta-To-yen. Žena, která se stala ikonou, legendou. Malířka jejíž dílo nemá
obdoby. Vlastním jménem Marie Čermínová. Žena, která se stala symbolem
surrealismu. Celý svět ji ale zná právě jako Toyen.
Vášnivá, talentovaná, odvážná, nezávislá, svobodná a záhadná. I taková byla Toyen. Dodnes je jednou z nejvýznamnějších představitelek meziválečné avantgardy. Jejím osudovým mužem byl fotograf, spisovatel a malíř Jindřich Štýrský. S tím měla velmi blízký vztah, kdy se stále neví, zda byli jen přáteli nebo i něčím víc. Toyen byla prostě jiná, jedinečná. Chodila ve smokingu a nosila motýlka. Často malovala erotické motivy, ale proslula hlavně snovým surrealismem. Nebylo výjimkou, že dělala i knižní ilustrace.
Vášnivá, talentovaná, odvážná, nezávislá, svobodná a záhadná. I taková byla Toyen. Dodnes je jednou z nejvýznamnějších představitelek meziválečné avantgardy. Jejím osudovým mužem byl fotograf, spisovatel a malíř Jindřich Štýrský. S tím měla velmi blízký vztah, kdy se stále neví, zda byli jen přáteli nebo i něčím víc. Toyen byla prostě jiná, jedinečná. Chodila ve smokingu a nosila motýlka. Často malovala erotické motivy, ale proslula hlavně snovým surrealismem. Nebylo výjimkou, že dělala i knižní ilustrace.
Po druhé světové
válce se přesunula do Francie a už se nikdy nevrátila. Ani neměla důvod.
Štýrský zemřel ještě za války
a v Československu se všechno pokazilo.
A jak že přišla ke svému pseudonymu? Podle legendy s ním přišel jednoho ovíněného podvečera Jaroslav Seifert.
a v Československu se všechno pokazilo.
A jak že přišla ke svému pseudonymu? Podle legendy s ním přišel jednoho ovíněného podvečera Jaroslav Seifert.
Zdroj: https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn: ANd9GcQCC5ubUD32oU0tlTfGFwL6x DW46QU2F6JbBbzZwqaL7QhPUNyH |
#6 Elizabeth
Taylor (27. 2. 1932 – 23. 3. 2011)
Havraní vlasy,
safírové oči, temperament, krása ale i tragika života. Elizabeth, které neřekli
jinak, než Liz se prosadila už jako dítě. Z roztomilé okaté holčičky
vyrostla v herečku plnou vrtochů, rozmarů a talentu, který ji mohly její
kolegyně jen závidět. Hvězda stříbrného plátna 20. století má na svém kontě dva
oscary a osm manželství, z toho dvě se stejným mužem. Byl jím legendární
Richard Burton. Osudovou se jí tehdy stala role egyptské královny.
Známe ji jako
Kleopatru, Kateřinu (Zkrocení zlé ženy), Maggie (Zkrocení zlé ženy) nebo Martu
(Kdo se bojí Virginie Woolfové?). A ve všech těchto rolích prostě excelovala.
Stanislavského metoda hadr. Byla jako postavy, které hrála. Prostě úžasná.
Dá se říct, že ve svém životě měla ve skutečnosti jen dva osudové muže. Mikea Todda, který zahynul při leteckém neštěstí a Richarda Burtona.
Zdroj: https://scdb.abradio.cz/uploads/interprets/v/virginia-woolfova.jpg |
#7 Virginie
Woolfová (25. 1. 1882 – 28. 3. 1941)
Většina z nás
si tuto členku Bloomsbury group představí s tváří Nicol Kidman a umělým
nosem. Což není jako prvotní tematická asociace vůbec špatné. Tato anglická
spisovatelka byla na svou dobu úkaz. Jen kdyby se narodila později, byla by
mnohem šťastnější. Už od dětství trpěla psychickými problémy. A není se čemu divit,
sexuálně ji zneužíval a týral vlastní bratr.
O svém trápení
nesměla veřejně mluvit. Tehdy to bylo tabu, a tak si alespoň vedla deníky, do
kterých všechno zapisovala. Všechny tyto události vedly k tomu, že se
několikrát pokusila o sebevraždu. Nakonec se jí to podařilo roku 1941.
Mezi její
nejslavnější romány patří Paní Dallowayová, K majáku nebo Vlny. Ty
z ní udělaly nejslavnější autorku své generace. Často experimentovala
s psychikou postav a jejich emočními stavy. Netradiční autorka
s stala plnohodnotnou spisovatelkou ve světe mužských autorů.
Zdroj: https://nationalpostcom.files.wordp ress.com/2018/07/frida_kahlo_exhibit_100_years.jpg? quality=80&strip=all&w=780 |
#8 Frida Kahlo (6.
7. 1907 – 13. 7. 1954)
Magdalena Carmen
Frida Kahlo y Calderón. Pro všechny známá prostě jako Frida Kahlo.
Nepřehlédnutelná žena plná vášně a vlastního rozumu. Mexická malířka, která si
všechno dělala po svém.
Její postelí
prošlo několik významných můžu od Lva Trockého až po jejího neméně slavného
manžela Diega Rivery, toho si vzala rovnou dvakrát.
Život téhle ženy ovlivnila dopravní nehoda, která jí způsobila drastická téměř devastující zranění. Ze všeho se nakonec dostala, ale po zbytek života trpěla bolestmi a následkem úrazu už nemohla mít děti. Právě v době, kdy byla upoutaná na lůžko, začala s olejomalbami a autoportréty.
Ve svých 21 letech
se zamilovala do o 20 let staršího Diega Rivery, kterého si hned vzala. Prožila
s ním bouřlivý vztah plný nevěr, uměleckého tlaku, rozvodu, zkušeností se
ženou a následného druhého manželství.
To všechno mělo na
Fridu a její tvorbu vliv, stejně jako vědomí, že nemůže mít děti a má chatrné
zdraví. Jako většina malířů i ona se stala skutečně slavnou až po své smrti.
Urna s jejím popelem je dodnes v Modrém domě – Muzeu Fridy Kahlo. Ženy, která měla život stejně zajímavý jako byla její tvorba.
Zdroj: https://www.tyden.cz/obrazek /4a18259494aff/queen-victoria-1887-4a182de806563.jpg |
#9 královna
Viktorie (24. 5. 1819 – 22. 1. 1901)
Evropská babička. Je
praprababičkou Alžběty II. Měla devět dětí, které jí daly čtyřicet dva vnoučat.
A všechny je provdala po celé Evropě. Byla přenašečkou hemofilie.
Královna Viktorie je jednou z nejvýznamnějších panovnic, které usedly na anglický trůn. Během své vlády zažila bouřlivý rozvoj průmyslu, vědy a politiky. Jejím největším a nejvěrnějším rádcem jí byl manžel princ Albert.
Královna Viktorie je jednou z nejvýznamnějších panovnic, které usedly na anglický trůn. Během své vlády zažila bouřlivý rozvoj průmyslu, vědy a politiky. Jejím největším a nejvěrnějším rádcem jí byl manžel princ Albert.
Jako první
panovnice si vybrala za své panovnické sídlo Buckinghamský palác. Dnes před ním
stojí monumentální kašna s její sochou.
Několikrát se
stala terčem různých atentátů a politických pletich. Velkou ránou se pro ni
stal rok 1861, kdy její milovaný Albert umírá na tyfus. Od té doby se začala
stranit veřejného života a už nikdy nesundala černou.
Zdroj: https://www.extra.cz/images/ thumbs/8f/38/8f381b7-38294-alzbeta-3-2048x0-shrink.jpg |
#10 Alžběta II. (21. dubna 1926)
Mnozí ji známe
jako úctyhodnou babičku v barevných kostýmcích, ale málokdo ví, že tahle
drobná dáma byla pěkná rebelka. Sňatek s vévodou z Edinburghu si
doslova vydupala. Nikdo nechtěl, aby si vzala prince z Nemanic a navíc
úplně jiného vyznání. Ale Alžběta měla jasno. Milovala a stále miluje svého
Philipa. My dnes víme, že udělala moc dobře. Společně překonali všechno, co jim
život přivodil.
A navíc po letech souznění jim stačí už jen pohled do očí, aby si rozuměli.
A navíc po letech souznění jim stačí už jen pohled do očí, aby si rozuměli.
Osobně Alžbětu
zbožňuju. Poprala se s rolí královny, matky, manželky a hlavy anglikánské
církve. A to všechno po boku milovaného muže.
V době jejího
nástupu na trůn byl ministrem Winston Churchill, a od té doby se jí tam
střídají jako ponožky. A není se co divit, Alžběta je nejdéle vládnoucí panovnicí
v britských dějinách. A jako bonus mají v rodině dlouhověkost. Její
matka se dožila úctyhodných 101 let.
Věděli jste, že je
vášnivá řidička? A že nemá řidičák. Jop, jako královna ho vlastně nepotřebuje,
protože všechny tyhle srandičky jsou vydávány jménem královny.
Je osobitá, rozverná, silná a představuje trvalou jistotu ve světě plném nejistot.
Málem bych zapomněla, doporučuju seriál The Crown…nemám slov.
Hodně zajímavý článek, víc jak polovinu jsem znala, ale o některých jsem vůbec nevěděla. :-)
OdpovědětVymazatJsem ráda, že se ti článek líbil. :)
Vymazat