Je to tak, Peter
Grant na léto vytáhl paty z města a vzal nás na čerstvý vzduch. Ach,
krásný, klidný, anglický venkov. Nebo snad ne? Tohle léto bude totiž pěkně
záludné.
„Byl to dům
excentrického profesora z nějaké eduardovské dětské knížky – C. S. Lewis
by si ho hned zamiloval.“ str.
15
Po neblahých
událostech v Proklatých domovech se Peter vydal na rutinní cestu do
vesnice Rushpool, kde zrovna pohřešují dvě malé dívky. A na našem konstáblovi
je, aby zjistil, zda v tom není nějaký sokolí problém (sokolí je kód pro
magický). A my se tak rázem ocitáme mimo naše tradiční prostředí, což je
příjemné osvěžení celé série.
Najedou nás čeká
závod s časem a zjištění, že hranice mezi světem lidí a víl je někdy až
příliš tenká. A do toho všeho se Peter konečně dočká naplnění svého vztahu
s Beverly. Mazel Tov! Trvalo to sice pět knih a jeden komiks, ale nakonec
si užil milostné hrátky s řekou v řece.
„…přitom mě
stáhla do vody, která nás nadnášela tak nepřirozeným způsobem, že vidět to
Archimédes, pověsil by fyziku na hřebíček a odešel na venkov pěstovat olivy.“ str. 160
Jenže tohle štěstí
netrvá dlouho. Přichází další velký zlom v Peterově osobním životě. Ozve
se mu Lasley. Nejlepší kamarádka, kterou zlákala temná magie a muž bez tváře. Těžko
říct, jestli tu holku máme rádi nebo ji nesnášíme. Počkáme si ještě pár dílů.
Vyšetřování
v xenofobní vesnici, která je naprosto vyřízená z pravého černocha,
zavede exotického detektivka ke zjištění, že zmizelé dívky měly za kamaráda
masožravého poníka. Co hůř? Nebyl imaginární…takže tu máme rázem sokolí případ.
Rozezvoňte horkou linku do Rozmaru. Tohle není jen tak. Peter totiž objeví
cestu do záhadné vílí říše, ze které nosí do světa lidí podvržené děti. Zkrátka
akce, napětí a záhada v aaronovitchském stylu.
„Je
pozoruhodná, ale nikoliv spolehlivě pozorovatelná. Může mít kvantifikovatelné
účinky, ale vzpírá se veškerým pokusům o aplikaci matematických principů – není
divu, že Newton držel magii pod pokličkou. Musela ho dohánět k šílenství.“
str. 212
 |
| Zdroj: https://66.media.tumblr.com/8126207a4baa592b020fc837321c836d/ tumblr_nie1fwSOnJ1r4kni1o1_400.jpg |
O knize:
Záludné léto je
ideálním letním čtením. Je napínavé, čtivé a plné britského humoru. A
přestože tento díl naprosto vybočuje z celé série Řek Londýna, tak ji
zároveň skvěle doplňuje. Jako bonus ke všemu se konečně dozvíme, co za bytost je
hospodyně z Rozmaru Molly (v komiksu vypadá přesně tak, jak jsem si
ji představovala).
Nečekaně dlouhý
výjezd mimo Londýn. Milostná vzplanutí, probuzení opuštěné řeky sexem
s čarodějem. Prostě klasická letní dovolená.
„Zůstal jsem
sedět s pohledem upřeným do houstnoucí tmy, zatímco se nějaká červenka
udatně snažila vycvrlikat si duši.“
str. 245
Ben nás opět
nezklamal. Děj Záludného léta možná občas váznul, ale to můžeme přičíst tomu
nehoráznému horku v knize. Přesto jsme si užili napětí, bájné bytosti, a
tak trochu i cestování v čase. Více nebudu prozrazovat.
A navíc díky
dědečkovi dívky, která má nezdravě kladný vztah ke včelám, už asi víme, co střeží Nightingale pod
Rozmarem. Úplně se to bojím napsat. Však víte, Muž bez tváře.
Což znamená jen
jediné, tohle léto si můžeme opět připomenout páté dobrodružství nadějného
konstábla.
Originální
název: Foxglove
Summer
Autor: Ben
Aaronovitch
Překlad: Milan
Žáček
Nakladatelství:
Argo
Rok vydání:
2017
Počet stran:
265
Za mě: 7,5
z 10
Žádné komentáře:
Okomentovat