Knižní poklad měsíce března

Březen je prý měsícem čtenáře. Šílená Intelektuálka má čtenářský celý rok. Suchý únor, velký knižní čtvrtek, mezinárodní den knih, Svět knihy a mnoho dalších, ale tenhle objev přišel na přelomu března a února. A až doma, poté, co jsem si knížku pořádně prohlédla a zjistila, co mám ve skutečnosti v ruce, jsem dostala intelektuální Pavlovův reflex.

Tlukot srdce se zrychlil a já vrněla blahem. V rukou jsem totiž držela Cestu kolem světa za osmdesát dní od Julese Vernea z roku 1959. Tenhle skvost má uvnitř skryté a téměř zapomenuté ilustrace/koláže od Adolfa Hoffmeistera. Nemůžu uvěřit, že mám doma něco tak krásnýho.

V rámci nadšení z objevu a úcty k těm, kteří se na tomhle výtisku podíleli si uděláme menší osobnostní kalendárium Šílené Intelektuálky.

Adolf Hoffmeister (1902 – 1973)

Narozen ještě za císaře pána v Rakousku-Uhersku. Žil v domě Diamant na rohu Spálené ulice číslo popisné 4. Adolf byl renesanční muž, jehož životopis praskal ve švech. Proslavil se jako karikaturista slavných osobností světové i československé politiky a kultury. Dodnes je považován za jednoho z nejslavnějších portrétistů naší doby.

Spisovatel, dramatik, scénograf, publicista, malíř, kreslíř, karikaturista, překladatel, právník, cestovatel, profesor, sběratel umění, organizátor výstav, otec dvou synů. Hoffmeister byl také zakládajícím a nejmladším členem avantgardní skupiny Devětsil a zástupcem Československa v UNESCO.

Studia na právnické fakultě Univerzity Karlově ukončil roku 1925, kdy získal titul JUDr. Letní semestr roku 1924 strávil na Cambridge University, kde studoval egyptologii. Ve stejné době publikoval své první karikatury. Říkala jsem, že to byl renesanční muž.

V roce 1927 začal ilustrovat vlastní texty. Několika tahy vystihl objekt své karikatury, ale nikdy ho neznevažoval. Podobizny maloval celý svůj život. Po čase ale začíná své portréty doplňovat o koláže, díky kterým tomu své výtvarné dílo vynáší zase o kus výš.

Jules Verne (1828 – 1905)

Francouzský spisovatel a muž, který svou tvorbou předběhl dobu. Tři roky žil současně s Adolfem Hoffmeistrem (jen taková perlička na dně). Autor dobrodružné literatury a otec kapitána Nema, Philease Fogga, tvůrce Nautila a dalších. Zakladatel vědecko-fantastické literatury.

Dostal nás na odvrácenou stranu Měsíce (teď nemyslím album od Pink Floyd). Je po něm dokonce pojmenovaný jeden z kráterů na Měsíci.

Velký vliv na jeho tvorbu měli autoři jako Victor Hugo, George Sandová, Daniel Defoe, Edgar Allan Poe.

Mimo jiné napsal také Cestu do středu země, Dvacet tisíc mil pod mořem, Tajuplný ostrov, Pět neděl v balóně, Ocelové město, Dva roky prázdnin, Tajemná hrad v Karpatech.

Je trestuhodné, že mě mnohem víc zajímá osoba Adolfa Hoffmeistera než celý slavný Jules Verne. No, nedá se nic dělat.

Cesta kolem světa za osmdesát dní

V roce 1959 napsal doslov k Cestě kolem světa za osmdesát dní a ilustroval ji svými kolážemi. I díky tomu mají tyto jedinečné ilustrace nezaměnitelné starosvětské kouzlo. Hoffmeister touto prací odkazuje na meziválečnou avantgardu s prvky surrealismu a dadaismu. Prostě dokonalost na papíře. Cesta kolem světa za osmdesát dní byla oblíbená kniha Adolfova dětství.

Tento dobrodružný román se stal jednou z nejoblíbenějších verneovek, a to díky svižnému ději, který má spád. Věděli jste, že do češtiny byl přeložený už v roce 1873 jako druhá verneovka? Já teda ne. To by mě zajímalo, která byla první.

Když jsem psala tenhle text, tak jsem si k tomu pustila na youtube Cestu kolem světa za osmdesát dní. Vřele doporučuju.

A rozhodně se shodneme (teda aspoň doufám), že jsme jako malý děti koukali na španělsko-japonský animovaný seriál Willy Fog na cestě kolem světa. Teď na něho zase koukám! Nebo ho mám spíš puštěný jako kulisu.

Tak a pokud máte zájem vědět, o čem ta knížka vlastně je, tak tady je ne úplně stručný popis děje:

Není nad spoiler hned v názvu díla. Berme to z té lepší stránky, aspoň víme, do čeho jdeme, že? O čem ale přesně tato kniha je?

Hlavním hrdinou je bohatý, svobodný gentleman… „Říkalo se o něm, že vypadá jako Byron – jen co se týkalo hlavy, protože nohy měl v bezvadném pořádku, ale jako Byron s kníry a licousy, jako Byron zbavený citu, schopný žít tisíce let a nezestárnout při tom. Phileas Fogg byl zcela jistě Angličan je však možné, že nebyl Londýňan.“ (str. 7)

Tomu na cestě kolem světa dělal společnost jeho sluha Passepartout/Proklouz, který doufal v klidnou službu, ale…jeho nový zaměstnavatel v dne nástupu uzavřel sázku, že objede Zemi za osmdesát dní. Přestože se členové Reformního klubu připojí k sázce, nevěří, že je takový úkol možný. A tak Fogg vsadí celé své jmění ve výši 20 tisíc liber s tím, že cestu v daném časovém omezení zvládne.

Během jejich dobrodružství je jim v patách detektiv Fix ze Scotland Yardu. Fogg je totiž nápadně podobný jistému bankovnímu lupiči. A Fix si ho samozřejmě s anglickým gentlemanem spletl. Tím začíná první komplikace na cestě.

V Indii se zase ukáže, že železnice, která měla být podle zpráv dokončená, není tak úplně přesná. Chybí ještě asi 50 mil. A tak místo aby se Fogg dostal vlakem z Bombaje do Kalkaty musel cestoval na hřbetě slona.

V Kalkatě měl Fix poslední šanci Fogga zatknout, poté už nebude na britské půdě. Nic. A tak se vydávají lodí do Hongkongu. Po malých komplikacích se odtud vydává na člunu do Šanghaje a odtud parníkem do Jokohamy, ze které plynule pokračuje přes Pacifik až do San Franciska.

Cestou vlakem ze San Franciska je Passepartout unesen Indiány. Jeho záchrana Fogga výrazně zdrží. Ten nemešká a vydává se parníkem do Bordeaux. Fogg se tak dostává do Irska. Přes Dublin do Liverpoolu a odtud plánuje jet do Londýna.

A jak to dopadlo?

To si budete muset přečíst nebo poslechnout!