Strach a smrt
obchází Barcelonu. A tajemství z minulosti se pomalu derou na povrch.
„Stezka domněnky je krátká a schůdná, ale nikam nevede. Naopak
cesta pokusu je zdlouhavá a bolestivá, avšak dovede nás k poznání pravdy.“
Galén
Stará pověra,
smrt, tři tajemství, přátelství, láska, oddanost, věda a její pokrok. To je
Vesaliovo tajemství.
Frankensteinovský
motiv. Snaha o oživení mrtvého těla zesnulé lásky a elektřina jako životodárná
síla. To je něco pro mojí dobrodružnou duši.
„Náročný barcelonský čtenář byl chtivý zpráv a deníky
představovali nejlepší způsob, jak se k nim dostat.“ str. 30-31
Od začátku není
nic, tak jak se na první pohled mohlo zdát. Kdo je vrah a kdo oběť? Dají se
dávní milenci zase dohromady? Budou vůbec naši hrdinové ještě někdy šťastní?
Od přečtení
prvních řádků vás Vesaliovo tajemství pohltí. Najednou cítíte na kůži teplý
barcelonský vzduch a s napětím se vám chvěje ruka při každém otočení
stránky.
Zdroj: https://toisondegrafito.files.wordpress.com/2013/02/vesalius-spierenman.jpg |
„Kdybyste opravdu někdy jednal s mým otcem, tak byste
věděl, že novináři pohrdal. Noviny považoval za sprosté hanopisy, schopné
nejhorších pomluv. Domníval se, že slušní lidé by neměli listovat ani
týdeníkem. Nikdy by s někým od novin neprohodil ani slovo.“ str. 41
Děj:
Píše se rok 1888 a
v Barceloně vrcholí přípravy na Světovou výstavu. Do toho ve městě řádí
šílený vrah. Novinář čeká na svého sólo kapra, ztracený syn se vrací domů a
student medicíny touží potom, stát se chirurgem.
Ženy mizí bez
jediné stopy. Jejich zohavená těla po několika dnech vyvrhne moře a barcelonská
policie si absolutně neví rady a snaží se vše zamést pod koberec. Brutalita
vražd jim ale tento plán hatí. Do toho všeho začne strkat svůj nos místní
novinář Fleixa, kterému sekunduje syn zesnulého lékaře Daniel Amat.
„Onoho dne odpočívala se zavřenýma očima. Ve
tváři měla uvolněný výraz vzdálený všemu, co by mohlo rušit její klid. Mezi ní
a světlo se postavil stín. Byl to muž. V jeho očích se na okamžik kmitl
letmý soucit a pak, rychlým pohybem zvedl paži a v ruce se mu zablýskala
ostrá čepel. Nůž proťal vzduch a zanořil se do Mariiných prsou. Přesným řezem
otevřel širokou průrvu vedoucí až k břichu. Následně dvakrát řízl do
stran. Brázdy masa vymalovaly na ženině hrudníku strašlivé písmeno ypsilon,
prsy visely po stranách. María nekřičela. Nikdo nevolal o pomoc. Kolem se
naopak ozval užaslý šum, který přerušil až vážný hlas muže s nožem
v ruce.“ str. 50
Oba muži jsou
totiž přesvědčeni, že smrt doktora Amata a těch mladých dívek spolu souvisí.
Daniel se pomalu ponořuje do událostí, které následovaly poté, co
z Barcelony před lety utekl a zjišťuje, že jeho otec se stal úplně jiným
člověkem, než kterého znal.
Na scéně se také
objeví tajemný ztracený rukopis Liber octavus od známého Andrease Vesalia,
který údajně ukrývá největší tajemství medicíny. Naši hrdinové spolu se
studentem medicíny Pauem rukopis nakonec objeví a rozluští.
Zdroj: http://www.wga.hu/art/m/mierevel/anatomy.jpg |
„Pitvy byly atrakce a povolení účastnit se jich měli všichni,
dokonce i publikum z řad veřejnosti.“ str. 50
Během honby za pravdou se Daniel opět setká se svou
dávnou láskou a není si vlastně jistý, co po letech cítí. V Anglii má nový
život, práci, snoubenku, ale v Barceloně má lásku svého života.
Jak už to bývá,
vrahem je člověk, který vás překvapí, ale jen napůl, protože pak si řeknete, že
vás to mělo napadnout hned.
„Nedržte se jen lékařských knih. Hranice vědy určujeme my.
Používejte mozek, pokud vám ještě nějaký zbyl.“ str. 60
Postavy:
Pau Gilbert
Mladý a nadějný
student medicíny Pau Gilbert se snaží, co nejrychleji dostudovat a věnovat se
svému osudu lékaře, jenže se mu to nedaří tak, jak by si přál. Znepřátelí si jednoho ze svých nejnamyšlenějších
spolužáků a do toho všeho ho začne obtěžovat bývalý sluha jeho otce a hrozí, že
vyzradí jeho tajemství.
„Měl rád otázky bez odpovědí a instinkt mu napovídal, že za
tím vším se skrývá další dobrý příběh.“ str. 89
Daniel Amat
Daniel Amat. Muž,
který před šesti lety utekl z Barcelony a teď se vrací na otcův pohřeb.
Objevuje zde novou pravdu o tom, co se vlastně stalo v osudný večer.
Nalézá nové přátele a snaží se vyznat ve svém vlastním srdci.
„Možná byste měl vzít pár lekcí toho nového anglického sportu,
velice oblíbeného na tamějších univerzitách, myslím, že mu říkají box.“ str.
188
Bernat Fleixa
Bernat Fleixa je
novinář nebo spíš v současnosti pisálek, který miluje kurvu. Dřív patřil
mezi špičku barcelonského novinářského žebříčku, ale dnes už je jen zadlužená
troska. Fleixa je gambler a spiťar a nakonec se ukáže jako dobrý přítel a
milující muž, který tratí to jediné, na čem mu kdy záleželo.
„V Ravalu nebylo nic pomíjivějšího, než krása.“ str. 273
Vedlejší, ale
přesto důležité postavy:
Irene
Irene je Danielova
životní láska, která po celou dobu děje skrývá své nejcennější tajemství, kvůli
kterému si dokonce vzala násilníka a hrubiána, jen aby ho uchránila. Rozkmotřila
se s otcem a snažila se zapomenout na svou životní lásku. Nakonec pomůže
Flexovi k fantastickému článku a naposledy se rozloučí s Danielem.
„… kostra medituje o vzkříšení, přičemž prohlašuje, že
mistrovská díla ducha jsou stejně smrtelná, jako duch sám.“ str. 323
Zdroj: https://rylandscollections.files.wordpress.com/2012/06/jrl020553tr1.jpg |
„Potřeboval jsem dělat pokusy, to je všechno. Tak se dělá
pokrok ve vědě.“ str. 422
Dolors
Fleixova životní
láska, která se o něho postarala pokaždé, když to potřeboval a nakonec poskytne
přístřešek i nebohému Pauovi, který bude potřebovat pomoc. Přestože je naprosto
úžasná a svá, nedočká se svého vysněného
života.
„Vesalius svým výzkumem předběhl pokrok o tisíc let. Proto ho
pronásledovala inkvizice. Jako nový Prométheus vytrhl bohům z rukou jejich
dar života.“ str. 422
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4e/Vesalius_Fabrica_portrait.jpg |
Vesaliovo
tajemství jsem si pořídila na doporučení a rozhodně mě nezklamalo. Naopak jsem
z něj byla nadšená a hltala každou stránku. Ze začátku jsem se nemohla
začíst, ale to bylo dané tím, že jsem předtím žila a dýchala Jiskrou v popelu.
Moc se mi líbil
popis Barcelony, kdy jsem mohla zavzpomínat na svůj Erasmus pobyt tam a zase
na chvilku být na starých, dobře známých místech.
Autor: Jordi
LLobregat
Překlad: Lada
Hazaiová
Nakladatelství:
Host
Počet stran: 455
Rok vydání: 2016
Za mě 8 z 10
http://kniznirecenzeetc.blogspot.cz/2016/09/takasi-hiraide-kocici-host.html
OdpovědětVymazathttp://kniznirecenzeetc.blogspot.cz/2016/09/takasi-hiraide-kocici-host.html
OdpovědětVymazat