pondělí 11. dubna 2016

Můj Continental

Mám ráda, ne, miluju staré věci. Knihy, zaprášená křesla, hodiny, cokoliv z antikvariátu. 


Můj fešák !!!

Všechno, co může vyprávět svůj fantastickej příběh.


A teď (to znamená po mé promoci loni v srpnu) jsem dostala od rodičů něco úžasnýho. Starý psací stroj Continental. Jo, jsem si vědoma toho, že pro 90% populace jsem exot, že mám radost ze starého stroje, který úžasně voní a co víc je FUNKČNÍ. A naprosto DOKONALEJ.

Každý den po něm láskyplně a zamilovaně hodím očkem.


No není nádhernej?

Neuvěřitelně ráda na něm píšu, i když ty překlepy na něm nejdou tak úplně opravit. 

Dokonce se k němu na internetu dají sehnat pásky na psaní.

Kouknu na něj a řeknu si, čím vším asi prošel? Kdo na něm psal? Kde všude se na něho prášilo? A zároveň s tím si užívám myšlenku toho, že mě moji rodiče znají tak dobře, že mi dali ten nejdokonalejší dárek.

Přece jenom mít svůj vlastní psací stroj je PECKA. Jo, já vím, že to není, jako psát na noťasu, ale tohle má úplně jinej rozměr.  Je na tom cosi starosvětského, co mě na malý okamžik dostane zpátky v čase, aniž bych musela použít TARDIS (stroj času z Pána času). Možná na něm ve dvacátých letech psal někdo nějakou avantgardní hru.

Přiznám se, že jsou okamžiky, kdy je můj Continental v obležení všech možnejch věcí a krámů na mém stole (obávám se, že nikdy nebude dost velký – myslím ten stůl) a skoro není vidět, ale i tak tu je a je tak krásnej, lehce jetej, dávám přednost výrazu, že má patinu.

Ale zpět k tomu psaní. Člověk si to udělá sám (protože sám ví, jak je to dobře). Prostě stará dobrá ruční práce.

(není to už moc dvojsmyslů?)





2 komentáře:

  1. Jsem ráda, že nejsem jediný "exot" na světě :-) Taky mám ráda starý věci. Jsem vášnivá sběratelka a taky mám doma pár psacích strojů :-) pár starších a pak ještě jeden z mého dětství, na kterém jsem se jako malá holčička vždy radostí učila psát :-)
    Kdekdo by mohl namítat, že v době moderní technologií, je to trochu pase... i s ním na jednu stranu budu souhlasit, ale vzhledem k tomu, že já jsem zároveň "papírový člověk", tak ty psací stroje jsou ke mě jak dělaný... mám to rovnou a nemusím nic tlačit z tiskárna...
    No a samozřejmě, jak jsi psala... :-) jde o ten pocit, když za ten stroj zasedneš :-)

    Nika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, je osvěžující vědět, že je na světě někdo, kdo má stejné pocity jako ty. :) Nejde ani tak o tu technologii jako spíš o ten pocit, že píšeš na stroji. Ty rány kláves a to, že hned vidíš zhmotněnou svou práci. Doufám, že během let se moje sbírka strojů rozroste. :) Kromě syslení knížek se zatím přidaly jen vinylové desky. ;)

      Vymazat