středa 11. května 2016

Měsíc nad Soho

„Strážit královnin mír – o nic jiného nejde.“ str. 24

Zdroj: Archiv UŠI

Úžasný rande v Londýně, tak nějak bych asi shrnula Měsíc do jedné věty.

„Muži za tuhle hudbu umírali. Vážněji už to brát nejde.“ str. 7

Ale k věci. Měsíc nad Soho je druhým dílem z městské fantasy série, jejíž první díl se jmenuje Řeky Londýna.

„…nemocnice z časů, kdy fakt, že si lékaři umývali mezi jednotlivými pacienty ruce, představoval absolutní špičku lékařské vědy.“ str. 18

Druhý díl je provoněný jazzem od začátku do konce. Narážkami na něj. Jasnými odkazy v podobě konkrétních písní, které si po přečtení všichni vyhledáváme na Youtube. Jeho melodie vás provázejí každou větou, každým odstavcem, každou stránkou.

„Na jazz se umřít nedá, že ne?“
. . .
„Víte… Myslím, že zjistíte, že dá.“ str. 17

„A hrál jazz?“
. . .
„Existuje snad nějaký jiný druh hudby?“ str. 19


Zdroj: http://2.bp.blogspot.com/-f4zjN-uPqrc/Vm9EMYrDOMI/AAAAAAAAEeI/_DH4rcneLlY/s1600/West-End-Theatres.jpg


K ději:
Hlavním hrdinou je čarodějův učeň Peter Grant, který se potýká s nejednou nesnází. Musí udržet bohy řek v klidu. Učí se čarovat, ovládat řečtinu a latinu. Vyšetřuje případy podivných vražd, které mají jasný magický prvek. A k těmto prekériím se přidají ještě záhadná úmrtí jazzmanů, kteří hráli v Soho.

„Pokud šlo o barvitá líčení věcí souvisejících s pitím a zhýralostí, obvykle bylo spolehnutí na Polidoriho. Nejspíš díky zážitkům, které načerpal v rauši ve společnosti Lorda Byrona a Shelleyových u Ženevského jezera.“ str. 26

„Chytří lidé v CERNu nechávají do sebe navzájem narážet částice v naději, že se objeví Pán času a řekne jim, aby s tím přestali.“ str. 31

Jeho kamarádka Lasley se vzpamatovává ze závažných zranění, ke kterým přišla na konci Řek Londýna. No a do toho všeho se Peter zamiluje do milenky jednoho z mrtvých jazzmanů. Ale abychom mu nekřivdili, tak sežene jazzmany, kteří začnou hrát s jeho tátou.


Zdroj: http://static.batanga.com/sites/default/files/styles/full/public/7-espectaculares-canciones-con-epicos-momentos-con-saxofon.jpg?itok=7Ri52k9j


„Jazzman žije, aby hrál.“ str. 38

Dozvídáme se víc o samotném Nightingaleovi. O tom, jak je starý. Proč nestárne. A co víc, proč je posledním čarodějem v Rozmaru.

„Proč neumíš hrát jako tvůj táta?“
. . .
„Protože umím zpívat jako moje máma, ale naštěstí vařím jako Jamie Oliver.“ str. 39

Peter si během svého vyšetřování několikrát sáhne až na samé dno vlastních sil, ale nic ho nezničí natolik, aby se z toho nedostal po dlouhém spánku a pořádné snídani.

„Nesejde na tom, na kolik kusů je takové tělo rozporcované, dokud dotyčného neprohlásí za mrtvého plně akreditovaný člen Britské lékařské společnosti, nachází se v byrokratické mluvě, v neurčitém stavu podobně jako elektron nebo atomová kočka v krabici, a to, co už v podstatě bylo vyšetřováním vraždy, jsem tak zatím mohl vnímat pouze já sám.“ str. 58

Během vyšetřování začne Nightingale vyprávět Peterovi příběh jedné dívky, že které se vyklube jejich děsivá služebná Molly.


Zdroj: http://www.stanfords.co.uk/content/images/thumbs/013/0135838_coverage_1221853_LondonHandrawn_fam_cov.jpeg


„Pokud jsem mu dobře rozuměl, rozdíl mezi striptýzem a burleskou spočíval v úrovni.“ str. 116

„Jde o to kouzlo… A umění smyslnosti. Na tohle představení byste mohl vzít svojí matku.“ str. 117

„Jakýsi analytický hlásek uvnitř mé hlavy poznamenal, že jakákoliv funkční hypotéza bude nejspíš v určité fázi pracovat s kvantovou teorií – tou částí fyziky, při níž mi vytékal mozek z uší.“ str. 145

Ke konci příběhu se Peter utká s mnohem nebezpečnějším a silnějším čarodějem, než by mu bylo milé a přežije. Zároveň s tím odhalí i nekalé praktiky, které se děly v Londýně, než se dal k policii. A navíc ho čeká velká osobní ztráta.

„Když jsem vzhlédl k jeho zarostlým nosním dírkám, pocítil jsem nával nostalgie. Na takové starosvětské gorily už dnes v Londýně nenarazíte. Dnes je to samý vychrtlý běloch s nepříčetným pohledem a v mikině s kapucí. Tohle byl padouch, který byl povědomý mému tátovi, a já jsem ho chtěl obejmout a vlepit mu polibek na obě tváře.“ str. 149

„Takhle řeší neshody opravdový chlapi, racionální diskuzí a střízlivou analýzou. Když jsem došel k vnitřním dveřím, uprdl si, což byl, jak jsem naznal, výraz úcty.“ str. 149

Měsíc nad Soho je neuvěřitelně vtipná a velmi chytře napsaná kniha. Postavy jsou propracované a dokážou čtenáře překvapit tím, kam se jejich dějová linka začne ubírat.


Zdroj: http://www.regencyhouse-hotel.com/wp-content/uploads/2014/06/Soho-Shaftsbury-Avenue-London.jpg

„Chtěli jsme vytvořit jakéhosi křížence Kafky a Orwella, což jen dokazuje, jak nebezpečné může být, když jsou policisté sečtělejší než vy.“ str. 171

„Pokud budeš mít pochyby i ráno, řekl jsem si, můžeš si ověřit její alibi v době loňských podezřelých úmrtí, protože nic nevybuduje zdravý vztah jako dlouhý a tvrdý výslech u snídaně.“ str. 213

Během doby, co jsem Měsíc četla, pro mě bylo jen těžké odtrhnout oči od nedočtených stránek. Moc jsem se na druhý díl těšila a rozhodně můžu za sebe říct, že mne nezklamal. Naopak posunul laťku o level výš. A to ani nemluvím o tom, jak jsem se nad ním nasmála. Tenhle druh knížek prostě miluju.

„Přepadla mě příšerná představa, že mě snad obejme, ale naštěstí jsme si oba včas vzpomněli, že jsme Angličané. Přesto chybělo jen málo.“ str. 252

„Rozhodl jsem se, že vymyslím několik pravidel, abych mohl přidat něco nového k těm už existujícím: Nikdy neurážej ničí mámu, nikdy nehraj šachy s kurdskou mafií a nikdy nelez do postele se ženskou, která je magičtější než ty.“ str. 261

Aaronovitch dokáže popsat a zachytit atmosféru Londýna tak dokonale, že během čtení cítíte vítr ve vlasech v okamžicích, kdy se Peter prochází jeho ulicemi.


A jako mistr řemesla ukončil Ben Aaronovitch Měsíc nad Soho cliffhangerem, ze kterýho jsem málem vyletěla z kůže.

Zdroj: https://i.ytimg.com/vi/32yQ-MLExbw/hqdefault.jpg


Autor: Ben Aaronovitch
Překladatel: Milan Žáček
Vydavatelství: Argo
Počet stran: 265
Rok vydání: 2016

Za mě 9,5 z 10



4 komentáře:

  1. Jéé, právě Měsíc nad Soho čtu :-) Jsem ráda, že ji hodnotíš tak kladně, hned se mi bude část líp :D
    (Bohémská) bohemistka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já z něj byla nadšená. Nemohla jsem se dočkat až vyjde. :) Už zase čekám jako na trní na Šepot podzemí. ;)

      Vymazat
  2. Měsíc nad Soho se mi líbil mnohem víc než Řeky Londýna. Když jsem si Měsíc přinesla domů z knihovny, tak jsem si říkala, proč jsem si to vlastně půjčila, když se mi první část série tak nelíbila. Ale bylo to skvělé, velmi vtipné a ne tak rozvláčné jako Řeky. Ocenila jsem, že se autor nenechal tak odvádět od hlavního děje jako v první knize. Určitě tuto sérii budu sledovat a číst i v budoucnu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Světe knihy mi jeden pán z Arga řekl, že Šepot podzemí vyjde na konci prázdnin, tak si to můžeš poznamenat do diáře. :) Ale je to tak, Měsíc je mnohem vtipnější a hlavně začíná odkrývat víc postavu samotného Nightigalea :)

      Vymazat