Letní koukání? Jedině muzikál

Věděli jste, že muzikál může být i záležitost, ze který vám nevyteče mozek ušima? Že ne? Tak schválně…

Zdroj: https://www.biography.com/.image/t_share/MTMwODQ5NzE5ODczMjM2OTYy/greasejpg.jpg

Mně se to zdálo nemožný, ale pak mi došlo, že je jeden muzikál, kterej miluju už od dětství. POMÁDA. To je takový klasický letní koukání. Travolta, kožený bundy a skvělá muzika, při který začnete nekontrolovatelně trsat. Nebo se jen tak lehce pohupovat, dokud se odněkud neozve Greased Lightning.

Zdroj: https://images-na.ssl-images-amazon.com/images/G/01/digital/video/hero/Movies/Top250/Grease_8926700-01108._V356389327_RI_SX940_.jpg

Nabízí se oprávněná otázka, co mě to popadlo. Proč zrovna teď mě posedla touha psát o muzikálech? Sem se tak jeden večer v posteli zamyslela a bylo to. Vrtalo mi totiž hlavou, co jsou ty správný letní filmy, který by byly oddechovka, ale zároveň to nebyl úplnej brak…

a hle, muzikál! (Úplně slyším, jak se teď všichni tlemíte.)

Ale některé muzikály mají dokonce vzdělávací přesah. Například Zpívání v dešti. Víte, jaký byl první zvukový film? Že ne? Tak mrkněte na film, ve kterym křepčí Gene Kelly v dešti a poskakuje po lampách, aniž by si rozbil svůj bělostný úsměv.

Zdroj: https://www.kinobox.cz/data/clanky/640x400x1/blu-ray-zpivani-v-desti-recenze.jpg

Je to vážně pecka. Osobně jsem to viděla v kině na velkém plátně a byl to zážitek. Ale je pravda, že mi to stačilo jen jednou.

A propos, od září nám jde do kin po celé České republice pět muzikálů, to bude znamení. Šílená Intelektuálka si brousí zuby a leští sklíčka brýlí na spektakulární spektákl plný slavných coverů Moulin Rouge a Formanovo Vlasy.

Zdroj: https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjr8i1zNMOQWqnLvMM0b6VBz1KccDaqrsE1t03hR0lOPuslO8Czzpq8Rui7IKmEk4hd3M8yNrsOAb5uwZuJCLDF35z9unXUzVA9g57SzwBrnkMJ0dZqsXOnK-wmuoLzjX1Jk2V7sU61oT0/s1600/moulin_rouge+(3).jpg

Ale zpět k letnímu koukání. Proč bychom se v tomhle ďábelskym počasí měli dívat na blázny, co křepčí na plátně nebo obrazovce? Tak jednak proto, abychom utekli krutosti všedních dní, která poslední dobou dopadá i na mě. Ale hlavně proto, že ty filmy jsou neskutečně barevný, když máte kliku, tak je tam i skvělá muzika a samá pohoda. Pokud si teda nepustíte La la land…z toho by brečel každej.

Zdroj: https://static1.squarespace.com/static/51b3dc8ee4b051b96ceb10de/t/5852ed47e58c62941f9b4d85/1481829707076/

Přesto za mě jednoznačně nejlepší muzikál za poslední roky je právě La la land. Ten by si tu zatracenou sošku Oscara zasloužil. City of Stars si s bráchou pobrukujeme skoro pořád. A navíc je to plný odkazů na Rebela bez příčiny. Geniální.

Teď by to asi chtělo vysypat z rukávu další koukatelný muzikály, co?

My Fair Lady s Audrey Hepburn a Rexem Harrisonem je pro mě sice spíš vánoční koukání, ale zpívá se tam. Takže!?! Varianta Pygmalionu se šťastným koncem, skvostná Líza Doolittlová a její „…the rain in Spain…“

Kdybyste náhodou zapomněli, tak je tu ta Pomáda, Moulin Rouge, nebo Cats a Cabaret. Ostatně cokoliv, v čem se objeví Streisandka má slušnej zvuk. Docela fajn je Jentl nebo Zrodila se hvězda, ale to není tak úplně muzikál, ale hudba tam má opravdu silný zastoupení. Málem bych zapomněla na Hello, Dolly. To mě bavilo, a to hodně.

Zdroj: http://www.oscarchamps.com/wp-content/uploads/2015/12/1969-Hello-Dolly-05.jpg

Pak tu máme West Side Story, větší klasika snad ani není. Romeo a Julie v moderním, pro nás už zastaralém kabátku. Ale ta úvodní scéna…bože, to je něco.

Tady už je to trochu, dobře hodně, na hraně koukatelnosti. Mary Poppins. Ta je ale jen pro opravdu silné povahy nebo šílený magory jako já. Na mou obhajobu, bohatě mi to stačilo vidět jen jednou.

Zdroj: http://nerdreactor.com/wp-content/uploads/2015/10/image_87a840f9.jpeg

Nebo si prostě pusťte Mrtvou nevěstu Tima Burtova, ta je dokonalá, a to jak v češtině, tak v originálu. Podobně na tom je Noční můra před Vánoci.

Počkat, my si vlastně ani neřekli, jaká je vlastně definice takového muzikálu. Bez odborné teorie by to nebylo ono.

Takže muzikál je dramatický žánr. To jste nečekali, co? Může se jednat o divadelní představení nebo o film. Nebo jedno, co se pak změní v druhé. Nikoho dnes už nepřekvapí, že vznikl v USA a má kořeny v operetě.

První muzikál je Loď komediantů z roku 1927. A samozřejmě nesmíme zapomenout na to, že ty nejslavnější a divácky nejúspěšnější muzikály vznikly na Broadwayi.

Takže, co nám z toho vychází? Pokud si chcete udržet aspoň trochu zdravého rozumu, tak si pusťte muzikál, ale k tomu si dejte skleničku něčeho dobrého, protože pak se nebudete chtít umlátit deštníkem, který byste vyrvali z rukou samotné Mary Poppins.

Protože i letní koukání má své hranice. Tou muzikálovou je rozhodně divná chůva. Dál už ani krok.