Jak je důležité míti svého Frankensteina

Frankenstein neboli moderní Prometheus je jedinečné literární dílo, které na počátku 19. století napsala žena. Mary Shelley. Na stránkách knihy zachytila příběh, jehož téma je aktuální i dnes. A letos slaví 200 let od svého prvního vydání.

A takovou události si ke konci roku prostě musíme připomenout.

Víte, jak se říká, že v žádné knihovně by neměla chybět Bible? Tak Šílená Intelektuálka si myslí, že v žádné knihovně by neměl chybět Frankenstein. Já sama jich mám už devět. V češtině, v angličtině, hardback, paperback, komiks a tetování na ruce. Dokonce byl 

i tématem mé diplomové práce.

Dobře, uznávám…působí to jako obsese. No a co? Abych parafrázovala Osgooda z Někdo to rád horké. „Nikdo není dokonalý!“

A já šíleně miluju tragický příběh doktora Viktora Frankensteina a jeho „Bytosti“.  To si pamatujte, žádné monstrum ani zrůda, ale Bytost. Nevinná Bytost, která přišla na svět jako tabula rasa. Nový život, který jeho stvořitel zavrhl a následně odsoudila i celá společnost. A to vše jen kvůli nehezkému zjevu.

Právě proto se sama přirovnává k padlému anděli z Miltonova Ztraceného ráje. Nejde ji nemít rád. Dokonce je mnohem snazší pochopit její pohnutky než samotného Frankensteina. Opuštěná a ztracená duše hledá své místo na zemi. Putuje krajinou a hledá svého stvořitele, který by měl mít odpovědi a vysvětlení k tomu, co je psáno v jeho deníku.

Mary Shelley, žena „velkého“ básníka, jehož verše už skoro nikdo nezná, ale o Frankensteinovi slyšel každý. I když ho většina zaměňuje s jeho stvořitelem. Poděkujme za to hollywoodským blockbusterům a béčkovým hororům. Díky bohu za ně. Stále tak přežívá stín původního příběhu. Už jeho samotný vznik by totiž vydal na román.

Letem světem, ohlédnem se za Frankensteinem!

Knižně vyšel poprvé v roce 1818 a mnozí si mysleli, že autorem je Percy Bysshe Shelley a ne Mary. Ještě za jejího života se příběh 

o šíleném vědci s božským komplexem a jeho výtvoru dostal na londýnská divadelní jeviště.

Dnes je považován za klasické hororové dílo, i když se u něho nikdo nebojí. (Pokud se chcete bát, tak si večer otevřete Draculu a rovnou si připravte kůl a česnek, jen pro jistotu!)

Hlavním motivem, který si málo kdo na první dobrou uvědomuje je téma osamělosti a touze po lásce, a to v případě obou hlavních postav.

Původní verze vnikla u Ženevského jezera roku 1816, kdy si manželé Shelleyovi užívali společnost lorda Byrona a doktora Polidoriho. Kultovní příběh se tam zrodil jako záplac volné chvilky plné deště.

Bytost je sestavena z několika různých částí mrtvých těl. Přesto je velmi inteligentní, plná citu, a hlavně vzdělaná. Umí číst a je obeznámena s myšlenkami některých filozofů. Zároveň s tím se v ní snoubí lítost, vztek a neuvěřitelná výřečnost.

Kniha má celkem tři vypravěče. Viktora Frankensteina, Bytost a námořníka Roberta Waltona, se kterým se setkáváme hned na začátku.

Odkaz na Adama a Evu se tu mísí s padlým Luciferem. A to vše díky Ztracenému ráji.

Dávno překonaný galvanismus se stal základem pro oživení hlavního hrdiny.

V mém seznamu oblíbených knih je Frankenstein pořád na prvním místě. A občas se do těsného závěsu přidají další příběhy. Jako Čekání na Roberta Capu, Růže pro Algernon nebo Něžná je noc.